Psáno pro Lidové noviny, květen 2002

Úhel pohledu

Jak nevstoupit do EU

Je možné být zastáncem vstupu ČR do EU a zároveň se snažit ho znemožnit? Ano. Zdá se, že někteří čeští politici našli skrytou strategii jak znemožnit členství ČR v EU a přitom si zároveň zachovat pro-evropskou tvář. Klíč k úspěchu této strategie je buď samostatné hlasování o vstupu ČR do EU anebo negativní referendum o vstupní smlouvě do EU v roce 2003. Oba případy by si vyžádaly zvláštní jednání o případných výjimkách pro pozdější vstup ČR do EU. Podobná jednání se vedla v roce 1992 po negativním referendu o Maastrichtské smlouvě v Dánsku a v současné době probíhají v Irsku, poté co irští voliči odmítli v minulém roce ratifikovat Niceskou smlouvu.

Jak jinak lze vysvětlit protiklad ve volební kampani ODS ve vztahu k otázce vstupu ČR do EU? Na jedné straně prohlašuje ODS že "volí EU", na druhé straně však její představitelé neopomenou jedinou příležitost politiku Evropské unie kritizovat a prezentovat se jako ochránce českých národních zájmů. Postoj ODS naznačuje, že jejím hlavním heslem pro voliče má být: "Do EU ano, ale jen za našich podmínek!". Lze takový postoj skutečně realizovat?

V podstatě ano. Odpovídající scénář by mohl vypadat takto: Podle současného plánu uzavře Evropská komise s kandidátskými zeměmi vstupní negociace na vrcholném setkání šéfů vlád v Kodani v prosinci 2002. Časový harmonogram připomíná evropskou cimrmanologii: historická data by se měla vytvářet s přihlédnutím na lehkou zapamatovatelnost. Východní rozšíření EU by mělo vstoupit do učebnic jako proces z Kodaně (1993) do Kodaně (2002), od nabídky členství do ukončení negociací. V prosinci 2002, při ukončení vstupních negociací, již bude pravděpodobně sestavená nová česká vláda. Případně vládní ODS se bude moci tvářit pro-evropsky a státotvorně, její představitelé budou moci tvrdit, že dokončení negociací o vstupu do EU je úspěchem českého transformačního procesu.

Na jaře 2003 se budou na Akropoli v Aténách slavnostně podepisovat smlouvy o vstupu do EU se všemi úspěšnými kandidáty. Tento termín poprvé veřejně potvrdil komisař pro rozšíření Günter Verheugen během své březnové návštěvy v Praze. I zde ještě nebude pro ODS nutné vystupovat proti-evropsky, potvrzení vstupu do EU bude hlavně slavnostní akt s kulturně-historickou symbolikou.

Zajímavé období pro proti-evropskou agitaci nastane až během léta 2003. Smlouvy o vstupu do EU musí být ratifikovány v parlamentech členských zemích EU, v Evropském parlamentu a v dotyčné zemi. Evropská komise a členské země se shodly, že ratifikace bude probíhat pro všechny země společně, nebude se tedy hlasovat o vstupu jednotlivých zemích. Tím chce Evropská komise zamezit nebezpečí, že by se členství ČR v EU mohlo stát například žhavým tématem během rakouské volební kampaně v létě 2003 a případné možnosti, že by nově zvolený rakouský parlament neratifikoval členství ČR v EU.

Varianta samostatného hlasování o vstupu ČR do EU je proto velkou příležitostí pro proti-evropské síly v ČR. Samostatného hlasování lze například docílit tím, že nová česká vláda bude trvat na zvláštních politických ustanoveních pro ČR před vstupem do EU. Zdánlivé garance například v otázce Benešových dekretů se přímo nabízejí jako záminka. Pak lze doufat, že nějaká členská země EU ratifikaci vstupu ČR do EU odmítne a vinu na neúspěšném vstupu ČR do EU lze pak pohodlně přesunout do zahraničí.

Samostatného hlasování o vstupu ČR do EU lze docílit i jinou cestou. Před českým referendem by bylo nutné rozpoutat politickou kampaň proti vstupu do EU v duchu obrany národních zájmů, například s argumentem, že při ratifikaci vstupu všech kandidátských zemí nejsou dostatečně zohledněny specifické podmínky ČR. Podaří-li se těmto politickým silám získat v referendu negativní výsledek, pak by se muselo s Českou republikou jednat o členství v EU zvlášť. Lze si lehce představit, že některé politické subjekty by jistě měli zájem z této situace vytěžit politický kapitál.

Je tedy možné a relativně jednoduché zamezit členství ČR v EU a přitom se tvářit jako pro-evropská strana. Jednalo by se však o velice nezodpovědnou politickou hru, která by dlouhodobě ohrozila hospodářskou a politickou stabilitu České republiky.

Pavel Černoch

Autor vyučuje evropskou integraci na IMS FSV UK