Tirana, Albánie, 5. května 2002

Tirana, živelně rostoucí hlavní město Albánie, přivítá tento týden poslední oficiální návštěvu z České republiky před volbami, ministra dopravy Jaromíra Schlinga. Doprava hraje v česko-albánských vztazích již tradičně důležitou roli. Snad největším překvapením pro českého návštěvníka je pohled na nedávno dovezené červeno-bílé Karosy pro MHD, prodírající se každodenním dopravním chaosem albánské metropole. Československo bylo od padesátých let jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů této malé balkánské země, meziměstské spoje obstarávali například elegantně zaoblené autobusy zn. Škoda, vlakové spoje dodnes zajišťují staré lokomotivy zn. ČKD. Na československé stroje lze dodnes v Albánii narazit takřka na každém kroku a dlouholetá zkušenost s těmito spolehlivými výrobky znamená, že značka "Czech" je dodnes pro Albánce zárukou kvality.

Albánie prochází od pádu komunistického režimu v roce 1990 velice dynamickým, místy přímo až živelným vývojem. Od roku 1991 je možné se opět v zemi volně stěhovat a výsledkem je, že se počet obyvatel Tirany od té doby ztrojnásobil na současný stav 700.000. Zemi již několik let zachvátila silná stavební činnost, lidé hledají bydlení a domy rostou ve městech takřka jako houby po dešti. Doposud naprosto nevyhovující infrastruktura se rychle modernizuje za pomoci mezinárodního společentsví, velký počet v zahraničí pracujících Albánců podporuje transfery příjmů místní kupní sílu obyvatelstva. V tomto roce se očekává zahájení jednání o asociační dohodě s Evropskou unií, připravenost na členství v EU po roce 2010 je pro Albánii prvořadou prioritou. Největší albánskou nadějí na úspěch dalšího vývoje je skutečnost, že během devadesátých let vyrostla nová generace mladých a vzdělaných Albánců, jejichž jediným cílem již není emigrovat do západní Evropy anebo USA, ale chtějí se aktivně podílet na začlenění své země do celoevropského politického a ekonomického vývoje.

"Největší problém Albánie je její negativní image v zahraničí", říká Ledi Bianku, podle italské mody elegantně oblečený mladý profesor vyučující evropské právo na univerzitě v Tiraně. "Ekonomický kolaps v důsledku pyramidových her v roce 1997 dočasně rozvrátil albánskou společnost a obrázky mladistvých výtržníků s ukradeným samopalem v ruce obletěli svět na televizních obrazovkách. Vše se sice poměrně rychle uklidnilo, ale my již pět let marně vysvětlujeme návštěvníkům, že jim v Albánii žádné nebezpečí nehrozí."

Ke zlepšení pověsti Albánské republiky jistě nepřispívá ani po celé Evropě citelná kriminální činnost dobře organizovaných albánských gangů ze sousedního Kosova, které vytvářejí negativní obraz Albánie, přestože se v případě Kosova a Albánie jedná o dvě kulturně a společensky naprosto odlišné země. Všeobecně rozšířená představa, že Albánie je zaostalou a velice chudou zemí, kde dříve vládl brutální stalinistický diktátor Enver Hodža, a kterého dnes vystřídaly ozbrojené mafianské klany, je proto asi stejně zavádějící jako na Západě rozšířená představa o tom, že Česká republika je zkorumpovaná a špinavá východoevropská země, která má sice hezké hlavní město, ale jinak se hlavně živý pouliční prostitucí a zazdívá své rómské obyvatelstvo do ghetta. "Albánie potřebuje partnery, kteří mají dobrou vůli pochopit její složité problémy transformace a vnímat i její pozitivní stránky, pohostinnost, vysoké hory a krásné moře", říká bývalý ministr financí, ředitel institutu pro veřejnou politiku (ISB) Artan Hodža. "My víme, že vy Češi jste úspěšně prošli transformací a proto doufáme, že rozumíte i různým stránkám složitého vývoje u nás. Máme zájem navázat nové přátelské vztahy a ceníme si vašich zkušeností." Podmínky jsou více než vhodné. Česká republika má s Albánii politicky naprosto bezproblematické bilaterální vztahy a vzájemný obchod vzrostl jen za poslední dva roky o 300%. Českého ministra dopravy čeká v Tiraně velice vstřícné prostředí: o české dopravní prostředky je v Albánii velký zájem, což platí i na české stroje, potraviny, pivo, sklo, domácí spotřebiče, nářadí atd. Seriózní české firmy by nyní mohly výhodně zakotvit na otevírajícím se albánském trhu, dříve a jistě i úspěšněji než jejich západní konkurenti.

Pro Českou republiku by mohla Albánie sloužit jako "laboratoř" pro testování schopnosti zbavovat se vlastních předsudků vůči jihovýchodní Evropě a jako zkušební pole pro umění investovat tam, kde je o český vliv zájem. To se v současné době týká konkrétně investic do solidního obchodního zastoupení českých firem v Albánii, stáží mladých Albánců v českých podnicích a vzájemné spolupráce například v oblasti odborného vzdělávání. Na šikovnosti a serióznosti z české strany pak bude záležet, zda budou v Albánii jezdit české anebo italské autobusy, zda na stavbách budou jezdit české nákladní vozy, či zda se bude v četných hospodách v Tiraně o kvalitě českého piva jen mluvit, anebo zda se bude také skutečně pít.

________________________________